Na jih od Arenalu, dost blízko na pozorování, ale dost daleko na bezpečném místě, kdysi postavili pozorovatelnu, ze které se časem vyklubal poměrně luxusní resort a park: Arenal Observatory Lodge. To byl cíl naší dnešní cesty. Vstávali jsme až v 6:20, takže jsme měli docela fofr na autobus v 8 směr Tilarán, který projíždí okolo NP Volcán Arenal. Chtěli jsme si totiž ještě skočit na snídani do oblíbené pekárny. Bus nakonec odjížděl až v 8:30, takže bylo času až až. Za to popojetí 15km chtěl napálených 45kč/os. Já s ním samozřejmě začal řešit, proč tak moc, přitom turistka za námi mu dala 10000 colonu (tedy 400kč) a ani nečekala, že jí vrátí. Na odbočce nás nakonec vystoupilo 8 a všichni vyrazili pěšky směr národní park. Ten byl asi 2,5km od odbočky. My ale chtěli na Observatoř vzdálenou 8km a podařilo se nám tam na 3x dostopovat. Vstup byl kupodivu stále 6USD/os, jak píší v 6 let starém průvodci. Resort byl pěkný: posekané trávníčky, bazény, cestičky. My se asi na hodinu rozvalili na Oservatory Deck: prosklené kukani se čtyřmi lehátky, free WIFI a výhledem na Arenal. Odsud vypadá zlověstně. Strana na La Fortunu je už zelená, ale tady na vás kouká jen šedivá láva. Vyrazili jsme pak na procházku podle malé mapy, kterou jsme dostali u vchodu. Nejkrásnější byl oranžový okruh po pastvinách s výhledem na Arenal a též na Cerro Chato. Pořád jsem přemýšlel, jak se vlastně dnes dostaneme zpátky do La Fortuny. Když jsem teď viděl, jak je Cerro Chato blízko, přemluvil jsem Šárku, že půjdeme přes něj a za odměnu dáme ještě jednou koupačku v kráteru. Odsud převýšení není takové jako od vodopádů z druhé strany, ale cesta nebyla skoro vůbec upravená. Buď jsme šli hrozně úzkou a strmou vyšlapanou cestičkou nebo lezli přes kořeny. Nahoře jsme byli víc zpocení než včera. Jak jsme ale skočili do vody, tak se zatáhlo a byla zima. Cestou dolů začalo navíc docela hustě pršet. Šli jsme se Šárkou těsně vedle sebe a společně skákali přes kořeny s malým cestovním deštníkem nad hlavou. Od vodopádu jsme se pak svezli s kostarickou rodinkou až do La Fortuny. Na večeři jsme zašli do restaurace jako první večer a dali si kus pečeného kuřete na půl. Bylo k tomu opět spousta zeleniny a rýže, že jsme to sotva snědli. Za ten dnešní výkon jsme si to ale zasloužili.
PS: V parku jsme viděli něco, co z dálky vypadalo jako ohromní netopýři. Šárka se zhrozila a řekla, že dál nejde, ale byly to jen veliká visací hnízda jinak docela malých ptáků.
PS: Autobusem jsme projížděli okolo horkých pramenů u hotelu Tabacon, které nám včera doporučil kluk, se kterým jsme se vezli na korbě. Koukali jsme, kde jsou, ale nic jsme neviděli.
PS: Na Cerro Chato jsme potkali skupinu s tour a mezi nimi i Valérii - známou z našeho hostelu. Malá holka z Mexika, která aby ušetřila, tak spí ve stanu. Tour si ale zaplatí a to jsme jí včera říkali, že se sem dá v pohodě dojít pěšky.
PS: ... a taky jsme na Cerro Cható potkali dva Američany, kteří sem v batohu vynesli několik těžkých kamenů, asi jen tak ze cviku a nahoře je naházeli do jezera.
PS: Kdo má na Arenal jen jeden den, tak dnešní výlet je vlastně možnost jak vidět Observatoř, vykoupat se v Cerro Chato a klidně stihnout i vodopády La Fortuna, na které my jsme nešli.
Žádné komentáře:
Okomentovat