Dnes byl velký přesun. Taxi na letiště pro nás mělo přijet až v 11 hodin, takže jsme se ještě před tím stihli naposledy vykoupat. Dopoledne nešel proud a voda tekla jen čůrkem (asi nejvyšší čas odsud odjet), takže jsme se po koupání raději potají osprchovali v Rancho Corcovado Lodge. Mají sprchu přímo na pláži. Na letišti v Bahía Drake jsou dvě splečnosti - my letěli s NatureAir. Na check-inu ještě nikdo nebyl, tak jsme si zkusili zvážit svoje batohy. Naše letenka je totiž jen na 15lb pro batoh + 10lb příruční zavazadlo, do kterých jsme se snažili narvat co nejvíce těžkých věcí a doufali, že je nebudou vážit. I tak batohy přesáhli v součtu o 8lb. Kdyby to bylo jen o 5lb, tak bysme dopláceli jen 5USD, ale od 6 do 20lb se doplácí rovných 20USD! Hádal jsem se s klukem na chech-inu, že kvůli 3lb navíc nechci platit takový poplatek, že si něco z batohu vyndám, abych platil jen 5USD. On se kroutil, že by mohl mít průšvih (my prý taky) a hrozil, že nám klidně může zvážit nadité příruční zavazadlo. Poplatek se platil tak, že on někam telefonoval číslo mojí karty. To se mi taky nelíbilo, ale nedalo se nic dělat. Ulevilo se mi trošku, až když jsem si do deníčku poznamenal o této nespravedlnosti pár peprných slov. Vlastní (vz)let byl úžasný, přistání už tolik ne. Hlavně pro Šárku, které se v turbulencích v mracích, zkrz které jsme letěli nad pevninou, udělalo zle. Jinak nad oceánem byl let úplně klidný. Viděli jsme zátoku Drake, kosu v Uvitě, Dominical byl bohužel přímo pod námi a Chirripó v mracích. Seděli jsme přímo za pilotem. V letadle pro 12 cestujcích jsme byli jen 4. Z letiště jsme krásně chytli autobus do centra San Jose. Řidič nám za jízdy kreslil mapku, jak se dostat na autobus do La Fortuny. Bylo to asi 10 minut chůze. Přímý bus jsme bohužel nestihli, tak jsme vyrazili alespoň do Ciudad Quesada, kde jsme museli přesedat. Lístky byly bez místenky a dokonce i bez času odjezdu. Na bus se stála fronta, a kdo by se nevešel, musel by jet (bůh ví kdy) dalším. Na bus z Ciudad Quesada se taky stála fronta, platilo se ale přímo řidiči. Cesta byla krásná ale zdlouhavá. Kroutila se přes hřebeny hor po silnici plné náklaďáků s curkovou třtinou, které často museli úplně zastavit, aby se na úzké silnici vyhnuly. Do La Fortuny jsme dorazili za tmy. Odchytil nás nahaněč, který nám slevil na malém, ale čistém pokoji s fancouzskými okny na ochoz, kde máme i stoleček, židle a výhled na sopku Arenal, kvůli které jsme tady. Ve městě jsme objevili restauraci s pulty s již uvařeným jídlem, kde si ukážete, co chcete. Za cenu 3000colonů/120kč jsme dostali porci přímo královskou. Majitel se asi chtěl blýsknout. V supermarketu jsme pak nakoupili nějaký chleba, trochu šunky a zeleninu. Vše nechutně drahé, až se Šárce chtělo brečet. Navíc tu mají hrozný zmatek v cenovkách.
PS: autobus San Jose - Ciudad Quesada (nazývaný též San Carlos) měl jet podle řádu až 4:40, ale odjel už ve 2:30. Asi jezdí podstatně častěji, možná až se zaplní.
PS: Cabinas Jerry, původně pokoj v přízemí za 20USD nebo pokoj v prvním patře s ochozem a výhledem za 30USD. Nakonec pokoj nahoře za 25USD.
Žádné komentáře:
Okomentovat