Ráno pořád netekla voda. Prý neteče v celé vesnici, tak jsme vyfasovali alespoň kýbl na omytí. Dopoledne byla opět akorát hladina na surfování s kajakem (při odlivu lezly na mělčině kameny, ale voda začala právě přibývat). Půjčil jsem si na hodinu a půl kajak a hezky se povozil. Na zbytek dne jsme vyrazili na vzdálenou pláž los Caletas. Šnorchlování bylo dnes lepší než posledně. Hlavně při úplném přílivu, kdy byly kameny uprostřed pláže pod vodou a připlavalo k nim "spousta" ryb. Přímo na pláži teče i malý potůček, kde se dá opláchnout od slané vody. Vypadá čistě, dokonce jsme v něm viděli nějaké turisty koupat malé dítě. Cestou domů jsme v pralese u Resortu Wilderness viděli mezi stromy skákat opice. Šli jsme docela pozdě a už bylo šero. Možná je to právě čas, kdy vylézají a dají se pozorovat (ale ne fotit :-(. Večer jsme platili ubytování. Jednu noc nám odpustili, jsou moc hodní. Asi nemají moc turistů, kteří tu stráví 6 nocí. Dnes přijelo 6 Čechů a zůstanou tu jen 2 noci. Mají půjčený Land Cruiser, do kterého se všichni vejdou. Přijeli po prašné cestě s několika brody: 35km jeli 2 a půl hodiny. V Kostarice jsou teprve třetí den. Stihli se podívat jen do parku Manuel Antonio, který my patrně vynecháme. Viděli tam mývaly a lenochoda, tak je nám to teď trochu líto. Zašli jsme s nimi ke Gringovi Curtovi jako včera a dali jsme si rybu pečenou v banánovém listě. Byla výborná a dostali jsme ohromnou porci - bohužel trochu nedopečenou. Curt na to řekl: "... jakoukoliv mořskou rybu můžete jíst syrovou ... ale nemusíte!", a syrový kousek odnesl a za 5 minut přinesl dopečený. Povídal o pláži San Josecito s bílým pískem, čistou vodou a spoustou ryb. Je od nás přes dvě hodiny chůze (ještě hoďku za Los Caletas), ale asi jsme tam měli alespoň na jeden den vyrazit.
PS: dnes jsme viděli souhvězdí jižního kříže a později vylezla i alfa a beta centauri, podle kterých se určuje jižní pól oblohy.
PS: zjistil jsem, že mi foťák umí natáčet video až 320 snímků za sekundu, tak jsem se zpomaleně podíval jak kolibřík mává křídly. Zajímavé bylo i jak zdatně manévruje ocasními péry.
PS: na oběd jsme byli opět u Priráta na kuřecím casadu. Trvalo to dlóóóóuho (Šárka říkala, že ještě déle, než kdybych vařil já), ale dostali jsme super porci. Skoro vždycky si dáme jednu porci dohromady a každý jeden výborný džus z čerstvého tropického ovoce. Není ho ale dost na zahnání žízně, tak si na stůl dáme i svojí láhev vody. Nikde to nikomu nevadilo. Divili jsme se, že jim tu teče voda (dole u pláže), zatímco nám na kopci ještě v poledne netekla. Večer už tekla i u nás.
Žádné komentáře:
Okomentovat