Dnes bylo po dlouhé době až do večera slunečno. Půjčili jsme si na celý den kajaky. Pan domácí nám doporučil jít až do resortu Wilderness, že je tam mají nejlevnější (5USD) a vůbec neřeší, na jak dlouho si je půjčíte. Cestou jsme 
se poptali ještě u jednoho dredaře s cedulkou kayak rental. Ten chtěl 5USD za osobu na jednu hodinu a dušoval se, že je nejlevnější. Wilderness opravdu neřešili čas, ale chtěli 10USD/os. "Nám ale řekli, že pronajímáte za 5", zkusili jsme smutně a kupodivu to zabralo! Mohli jsme si vybrat, jestli chceme dva kajaky nebo jeden dvojkajak. Vzali jsme si každý svůj a vyrazili proti proudu řeky Agujas. Vlastně se nedá říct, co bylo po a proti proudu, protože ještě skoro půl kilometru od moře voda v řece tekla chvilku tam a chvilku zpátky. Když tekla proti, schovali jsme se u strany a počkali až poteče správným směrem. Dojeli jsme až k peřeji asi půl metru vysoké. I ta občas úplně zmizela, takže při správném načasování šla projet nahoru i dolů. Dál už ale jet nešlo. Vrátili jsme se a vyjeli na moře, kde nás překvapily docela velké vlny. Chtěli jsme jet k včerejším plážím, ale všude na břehu jsme viděli jen skály a útesy. I na písečné pláži by dnes bylo těžké přistát, tak jsme jeli na pláž pod naším hotelem. Tam byli vlny menší, ale nebyla to sranda. Bylo hrozné vedro, slunce pražilo, tak jsme si domluvili v restauraci "U Piráta", že si tam necháme kajaky a vyrazili se natáhnout na naší terasu. Pozoroval jsem týpka na standboardu (nebo jak se to jmenuje, když se stojí na surfovém prkně a pádluje se dlouhým pádlem) jak surfuje na vlnách u ústí řeky Agujas. Šel jsem to zkusit s mořským kajakem, který na surfování moc není, a (ne)byla to sranda. Jezdil jsem opatrně u strany. Pár vln jsem chytil a asi 50m jel. Jedna mě překlopila, tak jsem pochytal loď a pádlo a mazal na stranu než mě dostihne další vlna. Zajel jsem zpět pro Šárku a jeli jsme vrátit kajaky. Vlny byly opravdu veliké, tak jsem jí musel pomoc odjet od břehu. I návrat zpátky na řeku nebyl jednoduchý, protože na mělčině u ústí se zvedaly a přepadávaly vlny. Mazali jsme pak rychle zpátky, protože jsme si dnes v našem hotelu domluvili na pátou večeři. Stojí 12USD/os, takže jsme si jí zatím vždy odpustili, ale dnes jsme přesně v půlce našeho cestování po Kostarice, tak si slavnostní večeři s výhledem na moře zasloužíme: 3 chody: polívka, ryba s rýží (s fazolemi a zeleninou, osmažené špalíčky z rýžové mouky), pudink s kokosem.
se poptali ještě u jednoho dredaře s cedulkou kayak rental. Ten chtěl 5USD za osobu na jednu hodinu a dušoval se, že je nejlevnější. Wilderness opravdu neřešili čas, ale chtěli 10USD/os. "Nám ale řekli, že pronajímáte za 5", zkusili jsme smutně a kupodivu to zabralo! Mohli jsme si vybrat, jestli chceme dva kajaky nebo jeden dvojkajak. Vzali jsme si každý svůj a vyrazili proti proudu řeky Agujas. Vlastně se nedá říct, co bylo po a proti proudu, protože ještě skoro půl kilometru od moře voda v řece tekla chvilku tam a chvilku zpátky. Když tekla proti, schovali jsme se u strany a počkali až poteče správným směrem. Dojeli jsme až k peřeji asi půl metru vysoké. I ta občas úplně zmizela, takže při správném načasování šla projet nahoru i dolů. Dál už ale jet nešlo. Vrátili jsme se a vyjeli na moře, kde nás překvapily docela velké vlny. Chtěli jsme jet k včerejším plážím, ale všude na břehu jsme viděli jen skály a útesy. I na písečné pláži by dnes bylo těžké přistát, tak jsme jeli na pláž pod naším hotelem. Tam byli vlny menší, ale nebyla to sranda. Bylo hrozné vedro, slunce pražilo, tak jsme si domluvili v restauraci "U Piráta", že si tam necháme kajaky a vyrazili se natáhnout na naší terasu. Pozoroval jsem týpka na standboardu (nebo jak se to jmenuje, když se stojí na surfovém prkně a pádluje se dlouhým pádlem) jak surfuje na vlnách u ústí řeky Agujas. Šel jsem to zkusit s mořským kajakem, který na surfování moc není, a (ne)byla to sranda. Jezdil jsem opatrně u strany. Pár vln jsem chytil a asi 50m jel. Jedna mě překlopila, tak jsem pochytal loď a pádlo a mazal na stranu než mě dostihne další vlna. Zajel jsem zpět pro Šárku a jeli jsme vrátit kajaky. Vlny byly opravdu veliké, tak jsem jí musel pomoc odjet od břehu. I návrat zpátky na řeku nebyl jednoduchý, protože na mělčině u ústí se zvedaly a přepadávaly vlny. Mazali jsme pak rychle zpátky, protože jsme si dnes v našem hotelu domluvili na pátou večeři. Stojí 12USD/os, takže jsme si jí zatím vždy odpustili, ale dnes jsme přesně v půlce našeho cestování po Kostarice, tak si slavnostní večeři s výhledem na moře zasloužíme: 3 chody: polívka, ryba s rýží (s fazolemi a zeleninou, osmažené špalíčky z rýžové mouky), pudink s kokosem.
Žádné komentáře:
Okomentovat