Ze všech nabídek, které jsme včera dostali v rámci celodenní tour za 75USD/os nás nejvíce zaujal výstup na spícího bratříčka Arenalu - sopku Cerro Chato s koupáním v jezeru v kráteru. V sedm hodin jsme museli vzbudit správce, aby nám odemkl kuchyňku. Na snídani jsme si koupili šunku (snad poprvé, je tu nechutně drahá) a rozpekli (taky tuze drahý) toustový chleba. Arenal byl ráno v mraku, snad se nám během dne ukáže. Před výletem jsme ještě skočili na poštu pro známky na pohledy. V celém městě není poštovní schánka (ani u pošty), tak snad je stihneme napsat a v sobotu ráno poslat. V neděli mají zavřeno. Objevili jsme taky místní pekárnu s normálními cenami, bez turistů, plnou místních studentů. Od pošty dolů jeden blok od náměstí. Nakoupili jsme si na výlet spostu pečiva se sýrem, se šunkou a něco sladkého jen tak do ruky, a vyrazili na stop. Trek začíná u vodopádů La Fortuna asi 5km daleko a o skoro 300m výš. Zastavil nám "černý taxikář", kterého jsme z 8USD ukecali na 5. Byl moc fajn, poradil nám, kde začíná cesta na Cerro Chato. Mysleli jsme si, že je výstup v rámci vstupu k vodopádu, ale jde se úplně mimo. U odbočky na Green Lagoon Lodge byla ale cedule "zaplať". Šipka vedla k Lodgi, tak jsme vyrazili rovně, protože jsme v Google mapě viděli, že bysme se mohli na cestu za chvilku připojit. Zkratka byla trochu trnitá, muselo se prolézt koryto vyschlé řeky, ale na cestu na vrchol jsme se opravdu vrátili. Nejdřív vedla mezi pastvinami obehnanými krásnými květinami a ostatným drátem. Kousek za cedulí 1700m na vrchol jsme se ponořili do pralesa a začali jsme prudce stoupat cestou přes kořeny se sem tam vytvořenými schody. Pot z nás lil. Nahoře bylo 23C, což už bylo příjemnější. Otevřel se výhled na Arenal bez mráčků a na zelené jezero dole v kráteru. Na malé plážičce se už mačkaly dvě tour. Voda byla docela studená, ale všichni do ní vlezli, tak jsme nemohli udělat ostudu. Bylo to nakonec velice příjemné ochlazení po náročném výstupu. Na „pláži“ jsme strávili skoro 2 hodiny. Když se slunce schovalo za mrak, byla tu až zima. Než jsme se vrátili k vodopádu, bylo už po páté a na parkovišti žádné auto turistů, s kterým bysme se svezli zpátky do La Fortuny. Nakonec jsme jeli na korbě i s jedním zaměstnancem Green Lagoon Lodge. Říkal nám, že ze Cerro Chato má La Fortuna vodu. Ne přímo z jezera ale z pramenů z hory. Poradil nám koupání v horké řece El Chochillin naproti Tabacon Resort, a taky kde se dá u Arenalu surfovat - na jihozápadě v hotelu Tilawa. K večeři jsme si uvařili špagety s houbovou omáčkou a s pytlíčkem jalapeňos, který jsme měli ještě z letadla do Mexika.
PS: I tady jsou kolibříci, dnes jsme je viděli, jak se mezi sebou docela drsně perou ...
PS: ... taky jsme večer před našim ubytováním viděli skoro rvačku kvůli tour. Nějaký němci si přišli stěžovat, že si koupili tour za 45USD a nepřišel jim průvodce. Bylo to docela vyhrocený, dokonce přijeli i policajti. Celé hádce jsme nerozumněli, ale asi nakonec (po půl hodině) našli řešení, protože odcházeli se slovy "grácias" a "amigo".
PS: Výstup byl z 540m do 1160m a pak ještě 60m dolů do kráteru. Nahoru jsme šli volným tempem 3h, dolů 1,5h.
PS: ... a pohledy jsme napsat nestihli :-(
Pár dnů jsem nestihl přečíst poslední články... Včera večer jsem dočetl zbývající, hezky se to čte jedním dechem (jako kdyby to prožíval reálně).
OdpovědětVymazatTak si představuji naši dovolenou někdy na podzim, tentokrát to bude asi na dýl :-)
Těším se na Vaše fotky!
Dobře dojeďte domů.